V pátek 25.9. odjíždí 8 členná výprava z našeho oddílu do Ostravy na Noc vědců. Cesta vlakem byla veselá a kupodivu i rychlá, vyjížděli jsme v 15.34 ze Zátoru a na nádraží v Ostravě – Svinov jsme dorazili v 17.05 odtud ještě cesta na tramvaj do místní části Poruba. Jízdenky jsme si všichni kupovali v automatu na nástupišti, v domnění, že již máme všichni zakoupené, jsme začali nastupovat do tramvaje, ovšem až pak jsme si povšimli, že Maxim ještě čeká na lístek a tu se zavřely dveře a my už mohli jen zamávat 🙂 naštěstí potom přijel hned dalším spojem za námi a cesta ke hvězdárně mohla započít, prošli jsme areálem VŠB dozadu a pak lesem až ke hvězdárně. Tam jsme byli v 18.10, naštěstí jsme měli rezervaci programu až na 18.30 a tak jsme si mohli již areál trochu prohlédnout. Shlédli jsme poutavý 3D pořad na téma Světlo a dále krátký pořad o světelném smogu a vlivu na naše zdraví a projekce souhvězdí podzimní oblohy.Bylo to poučné a velmi zajímavé, místy z toho všeho nastal údiv a i na husí kůži se dostalo při průletu černou dírou brrrr 🙂 Po projekci jsme si prohlédli celý areál hvězdárny, navštívili kopule s dalekohledy, bohužel výhled nebyl pro zataženou oblohu žádný, jen blízký vysílač pro ukázku jsme viděli. Ve výzkumáku jsme zkoumali části těla Kněžice pod mikroskopem a dále krásnoočka krásně zelená. Děti též vyráběli elektřinu na rotopedu a dále vyzkoušeli různé trenažéry a výzkumné aplikace. Podívali jsme se na simulátor tornáda, statické elektřiny, měsíční kameny, simulátor počasí, světelné paprsky, polarizátor, zasmáli jsme se v optickém obludáriu křivých zrdcadel, prohlédli jsme se v termokameře a zjistili kolik kdo má stupňů. Poslali jsme našim známým video pozdrav z planetária s pozadím měsíční krajiny na email. atd. Ani jsme si nestihli všechno prohlédnout, čas byl neúprosný a rychle nám ty 2 hodiny zde uběhly.Musíme návštěvu ještě zopakovat.  Při odchodu jsme ještě zakoupili nějaké upomínkové předměty a mapu měsíce na naše oddílová pozorování. Cesta zpět lesem a po tmě na tramvaj byla velmi dobrodružná. Trochu jsme se i báli. Opět následovalo kupování jízdenek v automatu a honem honem na nádraží. Ve vlaku všichni pojedli a odpočívali po té noční rychlotůře 🙂 Do Zátoru přijíždíme 22.46 se skvělým pocitem z této výpravy.